Zimní sporty

Novinářům řekla, že její kotníky jsou již po úrazu z prosince 2021 v pořádku. Velkou zkouškou však pro ně bude taneční soutěž StarDance, které se česká reprezentantka letos zúčastní a jež jí zasáhne do přípravy a nadcházející sezony.

"Sezona určitě předčila očekávání. Na podzimní tiskovce a při všech rozhovorech jsem nechtěla a ani nemohla nic předvídat. Nevěděla jsem, co od sebe čekat," řekla novinářům Adamczyková.

"Během únorového kempu se mi ale jezdilo super, a když už to mělo někde vyjít, tak to přišlo v Gruzii. Možná nejvíc v celé sezoně mi tam seděl i profil tratě. Cítila jsem tedy zadostiučinění, že jsem si řekla: Jo, jsem zpátky," doplnila rodačka z Vrchlabí.

Trojnásobná vítězka Světového poháru stihla po sezoně projížďky na koni, zahrála si také v klipu zpěvačky Barbory Polákové ve skladbě Sousedův trávník. Pomalu již ale vyhlíží účast v taneční soutěži StarDance, kde bude účinkovat s manželem a hercem Markem. Televizní show se koná od října do prosince.

"Původní plán byl takový, že StarDance mělo být původně minulý podzim, takže jsem si říkala, že odjedu olympiádu, ideálně bych ji vyhrála a další sezonu začnu StarDance. Olympiáda se ale nekonala a StarDance také ne. Bylo tedy super, že jsem mohla tuto sezonu zvládnout mistrovství světa. A tím, že jsem vyhrála, jsem si říkala, že si snad mohu dovolit si udělat radost," podotkla.

Přestože se její trenér Marek Jelínek zpočátku na nápad netvářil, Adamczyková si účast prosadila.

"Řekl mi svůj názor, že se mu to samozřejmě nelíbí a že StarDance je vnímané spíše jako pro sportovce po kariéře. Já jsem to ale asi trochu řekla jako hotovou věc. Že mi to nabídli a že bych do toho chtěla jít," uvedla.

Účast v soutěži zasáhne do nadcházející sezony. Adamczyková vynechá například přípravu v Austrálii a počítá i s absencí v úvodních podnicích Světového poháru. Chce však využít toho, že půjde o sezonu bez vrcholné akce.

"Předpokládám, že mi asi půl sezony uteče. V prosinci máme většinou dva závody, takže je to složité. Na začátku ledna to vypadá, že tam závodů moc není, tak doufám, že bych mohla naskočit ve druhé půlce zpět. V únoru a březnu je pak těch závodů nejvíc," řekla. Dál se bude přesto věnovat suché přípravě. "Popravdě jsem ani v této sezoně na sněhu moc nenatrénovala. Musím věřit i svým zkušenostem."

Návrat na svahy se bude odvíjet od toho, jak dlouho bude ve hře o konečné vítězství v soutěži. "Mám to naplánované, že jak vypadnu, můžu klidně druhý den nebo za dva dny jet na soustředění. StarDance končí v prosinci, takže kdybych se dostala do finále, tak padají prosincové závody. Mohu ale jet přes Vánoce na hory potrénovat. V lednu už občas míváme na Dolní Moravě i trať," doplnila.

Po předloňských zlomeninách obou nohou nad kotníky se cítí již bez omezení. Přípravu zahájila minulý týden. "Tento týden je takový ostřejší, takže mě vše bolí, ale to je normální. Kotníky se zatím tváří, že jsou v pohodě. Funguje to tak, jak jsem v březnu skončila," řekla snowboardistka, jež se těší i na traily na kole během léta.

Velkou zkouškou pro ni bude i StarDance. Taneční soutěž bude muset absolvovat Adamczyková v botách s podpatky, na které není zvyklá. "Necítím se v nich dobře, ale samozřejmě budu chodit dva měsíce na podpatcích a před tím na trénincích. Všichni říkají, že v tom vaří a dělají vše doma, aby si na to zvykli," líčila. "Je ale pravda, že si kotníky už zvykly na hodně věcí. Minulý srpen jsem si také myslela, že nebudu ani moc jezdit a pak se mi v listopadu už docela dobře jezdilo. Podpatků se ale asi bojím nejvíc," doplnila.

Adamczyková oslavila na konci dubna také jubilejní 30. narozeniny. Jednu oslavu měla v úzkém rodinném kruhu, další si užila s moderním pětibojařem Janem Kufem a ještě jedním kamarádem.

"Uspořádali to Honzova manželka a můj Marek. Ani jeden jsme o tom nevěděli. Já jsem myslela, že jdu na Honzovu tajnou oslavu, Honza si myslel, že jde na moji tajnou oslavu a Majkl (kamarád) si myslel, že jde na moji a Honzovu tajnou oslavu. Bylo to super, měli jsme tam všechny kámoše a bylo to krásné. Nikdy jsem tajnou oslavu neměla a hezky jsem to oslavila. Ani se necítím stará, furt se cítím dobře," dodala Adamczyková.

"Na rozhodnutí, jestli budu aktivně pokračovat v závodní kariéře, si dávám čas do konce května. Nechce se mi končit," říká oslavenec. Řezáče žene dopředu zejména to, že je v závodech dálkových běhů Ski Classics stále schopný končit v elitní dvacítce.

Velká část sportovní veřejnosti má rodáka z Jablonce spojeného také s památným rozhovorem z Norska v březnu 2011. Řezáč v něm po triumfu na prestižním závodě Birkebeinerrennet kombinoval dohromady hned tři jazyky: angličtinu, němčinu a češtinu.

Řezáč tehdy bojoval s odpověďmi na několik otázek reportéra a zrodily se nesmrtelné hlášky jako "main taktik zkusit Šůšn" nebo "mountains is very good, very big wind".

Později vyšlo najevo, že v jedné ze svých odpovědí mluvil český závodník o vesnici Sjusjøen, kde plánoval v závodě zaútočit. Video s rozhovorem nasbíralo na serveru YouTube bezmála čtyři miliony zhlédnutí.

"Škoda, že jsem tam to video nedával já. Za každé kliknutí na video se autorovi platí, takže jsem mohl být docela bohatý," litoval Řezáč po letech s úsměvem.

"Měl jsem raději mluvit česky než to takhle motat. Teď se tomu jen směju. Už je to dávno, lidé mi to naštěstí tolik nepředhazují," dodal.

S lyžováním začínal pod vedením svého otce, někdejšího vítěze Jizerské padesátky a později reprezentačního trenéra. Od poloviny 90. let byl členem běžecké reprezentace, ale po MS v roce 1999 odešel z Dukly Liberec a přešel k dálkovým běhům.

Od té doby se mu podařilo například dvakrát vyhrát celý FIS Marathon Cup (2005, 2012), který zahrnuje nejprestižnější dálkové běhy, i seriál závodů klasickou technikou Ski Classics (2011). V roce 2012 zvítězil v anketě Král bílé stopy.

Řezáč má na svém kontě třiadvacet startů na Jizerské padesátce, kterou třikrát vyhrál. Jeho životním snem je vítězství v devadesátikilometrovém Vasově běhu, v němž skončil čtyřikrát za sebou a celkem šestkrát na stupních vítězů, nejlépe byl v roce 2011 druhý.

"Vyhrát Vasův běh, cítil bych se jako mistr světa," řekl před pár lety.

"V historii českého sportu neznám mnoho příkladů, kdy by se někdo na vrcholové sportovní úrovni udržel ve světové špičce tak dlouho," tvrdí o Řezáčovi jeho kolega a šéf Slavia pojišťovna Sport teamu Pavel Sehnal.

"Jsem přesvědčený o tom, že Standův příběh má velký přesah v tom, jak dokáže inspirovat ostatní lidi ke sportu a pohybu," pokračuje.

Řezáč je ženatý a má dva syny. Šestnáctiletý Aleš by se zanedlouho mohl ve světě běžeckého lyžování prosadit. Po vzoru otce se soustřeďuje na dlouhé tratě.

Lejsek, Sakala, Polášek, v nedávné minulosti uzavřeli kariéru také Čestmír Kožíšek nebo Vojtěch Štursa. Proč? Jaký je váš pohled?

Těch kluků je více a je to obrovská škoda. Minimálně dvanáct nebo třináct let se o ně někdo staral, něco to oddíly stálo. Na druhou stranu chlapci u nás nemají v juniorském věku přípravu srovnatelnou se světem, proto se není co divit, že mají těžké dostat se mezi špičku. Pak ti kluci mají špatnou výkonnost a vidí v tom jen beznaděj, žádnou perspektivu.

Nevidí podle vás žádné východisko a naději na zlepšení?

Je to o výkonnostním pohledu. Ti kluci přeci nejsou žádní pitomci. Trénují, trénují a pak končí na "druholigovém" Kontinentálním poháru mezi 40. a 50. místem. Vydrží to třeba od 18 do 23 let, ale když to k ničemu nevede? Nevydělají si tím ani tolik peněz jako fotbalista v krajském přeboru. Jsou to vlastně amatéři, Dukla jim dá vybavení, za státní peníze jedou mikrobusem závodit, ale to se nedá vůbec srovnat s přípravou Poláků, Slovinců, Rakušanů, Norů nebo Němců.

Natvrdo se dá říct, že kdyby skončil i zkušený Roman Koudelka, jemuž bude v červenci 34 let, můžou to Češi ve Světovém poháru rovnou zavřít?

Přemýšlím nad tím, co bude dál. Roman měl nejlepší výkony naposled s trenérem Davidem Jiroutkem v sezoně 2018/19, kdy skončil pátý na Turné čtyř můstků. Proto bych viděl cestu, aby se k Jiroutkovi "přifařil", ať bude David trénovat Italy nebo Finy. On dobře ví, jaké nedostatky Roman má. Nevěřím tomu, že někdo jiný Romana nastartuje, aby skákal do 30. místa.

Jiroutka odvolal skokanský úsek českého svazu v lednu 2020. Teď by měl jít trénovat Finy?

Zkraje minulé sezony trénoval Francouze a pak přešel k Italům, kteří s ním podle mě museli být spokojení. Na konci sezony už se mluvilo o tom, že je jedním z adeptů na kouče finské reprezentace. Oba tyto týmy jsou na tom lépe než čeští skokani a snad by s takovou možností souhlasili. Roman by mohl trénovat s nimi. Kdyby bylo na mně, usiloval bych o to.

Před dvěma lety přebíral reprezentaci slovinský trenér Vasja Bajc, ale neuspěl. Věřil jste vizi s ním?

Věřil jsem mu, ale to spojení se nepodařilo. Roman se o něm nevyjadřoval zrovna nejlépe. Ve stylu, že ho pozdraví, ale na kafé by s ním asi nešel. Nevím, co se v týmu dělo, bohužel výsledky nebyly vůbec dobré. Model přípravy v Planici se ukázal jako naprosto špatný, kluci jezdili pořád do jednoho místa a měli toho můstku plné zuby. Mistrovství světa se konalo právě v Planici, ale naše reprezentace tam nepřevedla zhola nic.

Koudelka obsadil v uplynulé sezoně Světového poháru 68. místo se ziskem 11 bodů, Radek Rýdl zapsal jediný bod. Lepší byl Turek, Ukrajinec či Estonec…

Ano, je to všechno zlé. Šéftrenér mládeže František Vaculík dokonce v průběhu sezony prohlásil na stránkách skoky.net, že "tady nefunguje vůbec nic". Pokud si to dovolí ze své pozice na internet napsat, musí to být opravdu Kocourkov s třemi vykřičníky.

Do tohoto prostředí nyní vstupují zmiňovaný Filip Sakala a další bývalý skokan Vít Háček. Ten po Jakubu Jandovi a Radku Ciklovi povede úsek skoků jako předseda, Sakala usiluje o post sportovního ředitele. Co vy na to?

Je dobře, že do toho jdou mladí kluci. Vím, co ta práce obnáší, a říkám, že tam může vstoupit jedině mladý člověk, který si nepřipouští neúspěch. Kluci brzy tvrdě narazí a zjistí, že s penězi, které na svazu jsou, se dá český skok možná udržovat, ne zlepšovat. Peněz je žalostně málo, není to na kvalitní přípravu. U mládeže to musí dorážet rodiče, musí to lepit Dukla. Ale klukům fandím, jsou plni elánu a odhodlání cokoliv změnit. I když mají jednu nevýhodu.

Jakou?

Stejně jako Janda do toho jdou ze závodnické praxe. Nemají trenérské vzdělání, nikoho nevychovali, nikdy nevedli klub. Ale to jsou věci, které se dají přebít entusiasmem a nadšením. Může se stát, že se jim třeba 50 procent vytyčených cílů podaří splnit a půjde to dopředu.

Sakala říkal, že jako velký problém vidí špatnou komunikaci mezi reprezentací a kluby. Jsou české skoky lidsky rozštěpené?

Je potřeba to řídit jasně a direktivně. Pokud by někdo nechtěl respektovat nařízení rady úseku, reprezentačního trenéra nebo šéftrenéra mládeže, měli by se s takovým člověkem rozloučit. Ale sám nevím, v čem přesně je problém, nikdy nebyl zmíněn nikdo konkrétní, kdo by to tam poštvával. Skoky jsou v takovém stavu, že by všichni měli táhnout za jeden provaz.

Jak se vám líbí zamýšlená cesta se zahraničními trenéry?

Tohle se mi nelíbí. Byl tady Richard Schallert nebo Bajc, nefungovalo to. Českých trenérů je podle mě pořád dost. Cesta se zahraničními trenéry se mi zdá nesmyslná i proto, že nikdo z ciziny tady nebude dělat za 60 tisíc korun hrubého. Peníze na to nejsou, je to utopie. Kluci ve vedení by si měli dát nějakou dobu hájení, pracovat dobře s mládeží. Neslibovat výsledky na příští sezonu, spíš se zaměřit na horizont pěti let.

Základem bude i nadále pracovat na obnově českých můstků, že? Bez nich se bude další generace vychovávat těžce.

To je jasné. V zimě by měl fungovat jeden kompletní areál, měl by být za mě připravený i můstek K120 v Liberci nebo v Harrachově. Tam fungují menší můstky, ale chtělo by to obnovit kompletně, aby tam reprezentace mohla v klidu trénovat. Jezdit skákat do Wisly, Zakopaného nebo do Klingenthalu? To jsou značné komplikace. Obnovit domácí zázemí, to musí být základ.

Loni na juniorském mistrovství světa v Zakopaném obsadil Lejsek šestnácté místo, ve Světovém poháru nebodoval.

Možnost návratu mladý skokan vyloučil. "Rozhodnutí je určitě definitivní. Plány do budoucna už jsou jen osobní a určitě nepůjde o vrcholový sport," řekl.

"Skončil jsem kvůli osobním problémům, ale taky kvůli atmosféře, která panovala v týmu. V poslední době jsme si s trenéry a vedením nerozuměli a neshodovali jsme se," dodal Lejsek.

Končí s pocitem, že mohl dosáhnout víc. "Splnil jsem si pár snů a k nějakým jsem ani nedostal šanci," prohlásil.

"Nejvíc budu určitě vzpomínat na mistrovství světa juniorů a lety na mamutu," připomněl skokan liberecké Dukly vydařený závěr sezony 2021/22.

Letos ukončil kariéru také šestadvacetiletý Filip Sakala, syn mistra světa v letech na lyžích Jaroslava Sakaly.

Loni ohlásili odchod Čestmír Kožíšek a někdejší juniorský mistr světa Viktor Polášek.

Dvaadvacetiletá naděje ruského běžeckého lyžování je jednou z nejaktivnějších sportovkyň, které veřejně vystupují proti zákazům startu jejích krajanů kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině. 

Namíchlo ji tentokrát i to, že Mezinárodní olympijský výbor doporučil sportovním federacím návrat neutrálních ruských a běloruských sportovců do soutěží.

"Proč nejdete se svými podmínkami a doporučeními do háje? Nedovolím žádné mezinárodní komisi, aby podle mých názorů rozhodovala o tom, jestli pojedu, nebo nepojedu na mistrovství světa. To si klidně běhejte sami," napsala Stěpanovová na Instagramu.

Ta byla jednou z hlavních postav zlaté olympijské štafety na loňských hrách v Pekingu. Se zlatou medailí na krku se pak nadšeně fotila i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. 

"Máme prezidenta, který byl zvolen podle ústavy a podporuje ho většina lidí. Nevidím v tom nic špatného," uvedla běžkyně.

Na sociálních sítích šíří hodně nacionální vzkazy a podporuje Putina i navzdory vojenské invazi na Ukrajině. 

"Mám být šikanovaná za to, že podporuju svého prezidenta? Je to ponižující a hloupé. Jsem hrdá na to, že uctívám svou zem," dodala.

Úterní rozhodnutí MOV okamžitě vyvolalo pozdvižení nejen mezi sportovci, ale i mezi politiky, včetně těch českých, kteří nesouhlasí s návratem ruských a běloruských sportovců na sportovní mezinárodní scénu.

Doporučení se zatím týká mezinárodních federací a je na nich, jak se k němu postaví. O účasti ruských a běloruských sportovců na OH 2024 v Paříži zatím MOV nerozhodl. 

Mezinárodní biatlonová federace (IBU) před sezonou zvýšila objem finančních prostředků rozdělovaných na závodech.

Na prémie dosáhlo 30 místo 20 biatlonistů a na sedmém až dvacátém místě se odměny zvýšily.

Davidová, která byla dvakrát v sezoně SP na stupních vítězů, si v seriálu vydělala 73.400 eur (asi 1,7 milionu korun).

Další půlmilion korun od IBU jí přinesly výkony na světovém šampionátu v Oberhofu, kde byla jejím nejlepším výsledkem pátá příčka v závodě s hromadným startem.

Nejlepší český biatlonista Michal Krčmář, jenž obsadil 13. příčku v celkovém hodnocení SP, si za sezonu přišel v závodech jednotlivců na 64.800 eur, což je asi 1,5 milionu korun.

Aktuální biatlonový král Johannes Thingnes Bö z Norska vydělal 349.750 eur (8,3 milionu korun).

Královnou zimní sezony na sněhu ovšem byla vítězka Světového poháru ve sjezdovém lyžování Mikaela Shiffrinová. Americká hvězda si před zdaněním jen na odměnách přišla na 964.200 švýcarských franků (asi 23,1 milionu korun).

Čeští závodníci pod hlavičkou Mezinárodní lyžařské federace FIS, která zveřejňuje finanční žebříčky, si na prémiích tolik nevydělali.

Trojnásobná olympijská vítězka Ester Ledecká kvůli vleklé léčbě zlomené klíční kosti vynechala prakticky celou sezonu. Na lyžích nezávodila a na snowboardu absolvovala jen dva starty.

Druhá a první příčka v posledních dvou podnicích Světového poháru jí vynesly 18.837 švýcarských franků (asi 452.000 korun).

Lépe na tom byla snowboardcrossařka Eva Adamczyková, jež po vážném zranění z prosince 2021 znovu naskočila do závodů a blýskla se triumfem na mistrovství světa. Na prémiích získala 25.574 švýcarských franků (asi 613.000 korun).

V alpském lyžování byla při absenci Ledecké nejúspěšnější českou reprezentantkou slalomářka Martina Dubovská, jejímž maximem byla sedmá příčka z finále SP v Andoře Celkem získala prize money 14.550 švýcarských franků (asi 350.000 korun).

O něco lépe na tom byl nejlepší český běžec na lyžích Michal Novák. Tomu životní sezona zajistila nejen devátou příčku ve Světovém poháru, ale také prémie 16.100 švýcarských franků (386.000 korun).

Odměny za výsledky nejsou jediným příjmem reprezentantů. Berou platy v rezortech (Dukla, Olymp a Victoria), které se společně se svazy podílejí na přípravě a zajištění mezinárodních závodů.

Mají rovněž finance od sponzorů a další příjmy jim plynou z bonusů ve smlouvách od výrobců vybavení.

V závěrečném závodu na 20 km klasicky s hromadným startem v Lahti skončil na 21. místě. Zvítězil Nor Johannes Hösflot Klaebo, který 20. triumfem v ročníku vyrovnal rekord krajanky Therese Johaugové. Ta ovládla 20 závodů SP v sezoně 2019/20.

Závěrečný závod běžkyň vyhrála Norka Anne Kjersti Kalvaaová. Nejlepší z české trojice Kateřina Razýmová obsadila na klasické dvacítce 13. místo. Malý křišťálový glóbus za distanční disciplíny si zajistila dnes pátá Finka Kerttu Niskanenová, z celkového prvenství se už v sobotu radovala Norka Tiril Udnes Wengová.

Klaebo kraloval celému seriálu i poslednímu závodu, který po nezadržitelném nástupu před stadionem vyhrál s bezpečným náskokem pěti a půl sekundy, ale malý glóbus za distanční závody nezískal. Díky druhému místu ho udržel jeho krajan Paal Golberg.

Novák se zpočátku pohyboval v popředí, získal i jeden bonusový bod za průjezd prémiovým mezičasem, nakonec se ale ve vedoucí skupině neudržel a cílem projel s více než minutovým odstupem za vítězem. Adam Fellner skončil pětačtyřicátý.

Kalvaaová získala rozhodující náskok v závěrečném sjezdu na stadion díky skvěle připraveným lyžím a ve 30 letech si dojela pro premiérové vítězství v seriálu. V SP byla dosud nejlépe třetí v březnové desítce klasicky ve Falunu. Na druhém místě skončila švédská sprinterská hvězda Jonna Sundlingová, třetí skončila Němka Katharina Hennigová.

Razýmová, jež se vrátila k závodům po mateřské přestávce loni v prosinci, ztratila na vítězku 40 sekund. Druhé individuální umístění v elitní desítce v sezoně jí uniklo o necelé tři vteřiny. Kateřina Janatová skončila těsně za třicítkou, Tereza Beranová doběhla na 51. místě.

SP v běhu na lyžích v Lahti - 20 km klasicky s hromadným startem:

Muži: 1. Klaebo 44:13,0, 2. Golberg (oba Nor.) -5,4, 3. Poromaa (Švéd.) -6,0, 4. Gunnulfsen -6,7, 5. Krüger -7,9, 6. Amundsen (všichni Nor.) -8,1, …21. Novák -1:16,9, 45. Fellner (oba ČR) -2:53,2.

Konečné pořadí distančních závodů (po 17 závodech): 1. Golberg 1258, 2. Klaebo 1154, 3. Tönseth 1065, 4. Krüger 971, 5. Holund 948, 6. Nyenget (všichni Nor.) 838, …18. Novák 408, 98. Fellner 24.

Konečné pořadí SP (po 31 závodech): 1. Klaebo 2715, 2. Golberg 2243, 3. Pellegrino (It.) 1635, 4. Krüger 1281, 5. Tönseth 1269, 6. Holund 1218, …9. Novák 1002, 33. Černý 459, 69. Šeller (oba ČR) 246, 132. Fellner 59.

Ženy: 1. Kalvaaová (Nor.) 51:04,3, 2. Sundlingová (Švéd.) -0,9, 3. Hennigová (Něm.) -1,1, 4. Anderssonová (Švéd.) -1,3, 5. Niskanenová (Fin.) -3,3, 6. Karlssonová (Švéd.) -4,6, …13. Razýmová -40, 31. Janatová -2:02,6, 51. Beranová (všechny ČR) -5:56,6.

Konečné pořadí distančních závodů (po 17 závodech): 1. Niskanenová 1180, 2. Digginsová (USA) 1086, 3. T. U. Wengová 946, 4. H. Wengová (obě Nor.) 898, 5. Kalvaaová 868, 6. Brennanová (USA) 860, …24. Razýmová 338, 27. Janatová 321, 103. Beranová 16, 118. P. Nováková 8, 139. A. Nováková (obě ČR) 1.

Konečné pořadí SP (po 31 závodech): 1. T. U. Wengová 2029, 2. Digginsová 1867, 3. Niskanenová 1840, 4. Brennanová 1546, 5. Fähndrichová (Švýc.) 1414, 6. Karlssonová 1365, …23. Janatová 796, 40. Razýmová 482, 45. Beranová 421, 79. Antošová (ČR) 125, 129. P. Nováková 25, 159. A. Nováková 6.

Maděrová, jež právě v bulharském středisku v lednu dosáhla sedmým místem nejlepšího výsledku ve Světovém poháru, skončila třetí již v ranní kvalifikaci. Osmifinálovou i čtvrtfinálovou fází prošla bez problémů, v semifinále prohrála o 24 setin s Američankou Iris Pflumovou a v boji o bronz její rakouská soupeřka Pia Schöffmannová chybovala.

Titul získala Švýcarka Xenia von Siebenthalová, Pflumová má stejně jako v obřím slalomu stříbro. Další české snowboardistky Klára Šonková a Adéla Keclíková vypadly v osmifinále. Kryštof Minárik naopak prošel do čtvrtfinále a celkově obsadil pátou příčku.

Bohumil Hanč a Václav Vrbata v roce 1913 zahynuli při závodě v Krkonoších. Podívejte se, co přesně se před 110 lety na hřebenech Krkonoš odehrálo.

Bývalý mistr světa a vítěz Turné čtyř můstků dnes na instagramu napsal, že jeho životní partnerka je v nemocnici kvůli kardiologickým problémům a lékaři bojují o její život.

Třiatřicetiletý Kubacki v neděli náhle odcestoval z dějiště Světového poháru ve Vikersundu, ačkoli měl ještě teoretickou šanci na zisk křišťálového glóbu.

Polský tým jeho nečekanou absenci v závodu na mamutím můstku vysvětlil osobními důvody.

"Co se týče mého náhlého návratu domů, dlužím vám pár informací," napsal dnes Kubacki na Instagramu.

"Moje žena musela z kardiologických důvodů do nemocnice. Je ve vážném stavu a lékaři bojují o její život. Je v dobrých rukou a je to silná holka, vím, že to zvládne. Samozřejmě to pro mě znamená konec sezony, ale to teď není důležité," uvedl držitel devíti medailí z olympijských her a světových šampionátů.

S manželkou mají dvě děti, dcera Maja se narodila začátkem letošního roku v průběhu Turné čtyř můstků.

Vzhledem ke Kubackého absenci se stal již v neděli jistým vítězem SP Nor Halvor Egner Granerud, jenž svému soupeři poslal slova povzbuzení. "Buďte všichni silní. Přeji hodně štěstí a držím palce," napsal v komentářích.

Skokany v této sezoně ještě čekají závody v Lahti a Planici.