„Kanibal“ si bral malorážku i do postele. A klaněl se mu samotný král

"Kanibal" si bral malorážku i do postele. A klaněl se mu samotný král; Zdroj foto: (C) Český biatlon, Petr Slavík

"Kdepak já, on je největším Norem," vysekl mu kdysi poklonu norský král Harald V.

"Potřebuju pořád nové cíle, abych se mohl zlepšovat," řekl Björndalen, jehož sbírka pod pěti kruhy čítá osm zlatých, čtyři stříbrné a jednu bronzovou medaili.

Za jeho skvělými výsledky stály kromě talentu také píle a vůle neustále na sobě pracovat.

"Každý rok něco měním. Kdybych neudělal změny, bylo by to nudné," prohlašoval Nor, který si občas bral malorážku i do postele.

Björndalenovu pozici nejlepšího biatlonisty všech dob umocňuje i jeho rekordních 95 výher v závodech Světového poháru.

Pověst vynikajícího lyžaře navíc potvrdil i jedním unikátním triumfem v SP mezi specialisty-běžci.

Z celkového prvenství v biatlonovém seriálu se poprvé radoval v roce 1998, svůj šestý a poslední primát slavil o jedenáct let později.

Rodák z Drammenu začal s biatlonem jako dvanáctiletý, poprvé na sebe výrazně upozornil v roce 1993, kdy na juniorském mistrovství světa v Ruhpoldingu získal tři zlata.

Následující sezonu už pronikl do seniorské reprezentace, při premiéře pod pěti kruhy v Lillehammeru ovšem ještě vyšel naprázdno.

Mezi dospělými se na velké akci poprvé prosadil na stupně vítězů na MS 1997 v Osrblie, kde vybojoval bronz ve stíhacím závodě.

O rok později v Naganu získal díky triumfu ve sprintu svou premiérovou olympijskou medaili, na dalších hrách v Salt Lake City slavil hned čtyřikrát.

Tento unikátní kousek se mu později povedl i na světových šampionátech v Hochfilzenu 2005 a Pchjongčchangu 2009.

Při své šesté účasti pod pěti kruhy v Soči 2014 se díky triumfu ve sprintu stal ve 40 letech a 12 dnech nejstarším vítězem individuální disciplíny v historii zimních olympiád, po vítězství ve smíšené štafetě zase vystřídal běžce na lyžích Björna Dählieho v čele nejúspěšnějších medailistů.

Původně chtěl skončit už po hrách v Soči, nakonec závodil ještě další čtyři roky. 

Na domácím MS 2016 přidal ke zlatu ze štafety i tři individuální cenné kovy a znovu odložil loučení.

Ještě z dalšího světového šampionátu v Hochfilzenu si odvezl bronz ze stíhačky, ale na svou sedmou olympiádu se v nabité domácí konkurenci nekvalifikoval a následně ukončil kariéru.

V Pchjongčchangu jej navíc o primát nejúspěšnějšího sportovce zimních her připravila krajanka Marit Björgenová.

Až do předloňska trénoval držitel prestižní Zlaté medaile Aftenposten se svou druhou manželkou a bývalou běloruskou biatlonovou hvězdou Darjou Domračevovou, s níž má dceru Xenii, čínskou reprezentaci.

Momentálně působí milovník motorek a lezení po skalách jako biatlonový expert v norské televizi.